Minuty klidu

5. března 2017 v 18:20 |  Co mě tak napadá
Chvilky před usnutím jsou moje minuty největší fantasie. Jak tak ležím zabořená v peřinách, užívám tepla a měkkosti, moje mysl kreslí nejrůznější nesmysly. Asi je to tím, že člověk v posteli nikam nepospíchá. Došel na konec cesty jednoho dne a jediné, co mu zbývá, je ho ukončit. Nemusí nic. Nemusí nic vymýšlet, nemusí nic psát, nemusí ani s nikým mluvit. Jenom leží na místě a vše se odehrává v jeho hlavě. Teď už nezáleží na tom, co bude zítra. Všechny trable a překážky zmizí ve chvíli, kdy se člověk rozhodne jít spát. A tak se rozjede představivost, dělá si, co chce, a jak se pomalu nořím do sladkého spánku, vymýšlí stále a stále neuvěřitelnější věci. Pryč je soudnost a logika, odejde i důležitá posloupnost a zdravý rozum. Myšlenkové mantinely povolí a všechno dostává nový význam. Přítomnost ztrácí tvar a rozmazává se. Najednou se zdá, že mysl může opustit tělo, je jí dovoleno odplout a vznášet se nad městem, navštívit jiné kraje a dimenze.
Je to povětšinou někdy v tuhle dobu, kdy se mi zdá nějaký z těch skvělých snů, kdy člověk jde ze schodů a najednou mu jeden uhne. Když se mi to stalo naposled, vykopla jsem nohou, srazila lampičku na stolku a moje kočka skoro dostala infarkt. Jeden z mých dalších problémů při usínání, je právě můj chlupatý společník. Ta potvora totiž chrápe. A je opravdu úžasné, když usínáte se stočenou koulí u hlavy, která vás skoro vytlačí z polštáře a zároveň vydává nepravidelné, podivné zvuky. Ale když zrovna tráví noc někde jinde, jsou chvilky před spánkem dokonalým klidem. I když chvilky je asi poněkud slabý výraz, protože moje usínání zabírá nejmíň dobrou půl hodinu. Každopádně je to zlatý čas a postel svatým místem, kam nepatří žádné starosti ohledně budoucnosti či minulosti. Protože odtud člověk stejně nic nezmění, a jediné, co za to v tu chvíli stojí, je se oddat sladkému spánku. A navíc, spánek je úžasná věc. Kdybych mohla, spím a spím, až by mi z toho bylo špatně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 5. března 2017 v 18:56 | Reagovat

Já před usnutím přemýšlím o celém dni, ale taky usínám docela rychle :)

2 Siginitou Siginitou | Web | 5. března 2017 v 20:22 | Reagovat

Kdybych mohla tak spím a už nevstanu :D
Bohužel má nespavost má na o jiný názor.

3 Kristin Kristin | 5. března 2017 v 21:24 | Reagovat

[2]: Nespavost je zlá, to je fakt. Mě se občas stává, že jeden den v týdnu za celou noc naspím tak jednu hodinu a pak jsem celý den nepoužitelná :D

[1]: Rekapitulace taky uspává :)

4 Ilma Ilma | Web | 15. prosince 2017 v 16:20 | Reagovat

Fuu. Kéž bych čas před usnutím někdy za minuty klidu považovala. Pro mě je to naopak ta část, kdy jsem konečně v bezpečí a mám prostor sama pro sebe, a tudíž se v mé hlavě vyskytne nemalé množství nejrůznějších scénářů a klid se tomu rozhodně říkat nedá. Právě v tyhle chvíle funguje nejen vnímání reality, ale i fantazie dostane zelenou.. a pak už je tu jen otázka, co je vlastně horší?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama